Roline

Výstavba dálnic jde znatelně pomaleji, než se předpokládalo

30. 1. 2018

Navzdory tvrzením ministerstva dopravy se výstavba dálnic nedaří ani zdaleka tolik, jako v předchozích letech.

Nejvyšší kontrolní úřad došel k závěru, že rychlost s jakou se staví dálnice v České republice, je naprosto tristní a dle prověrky se nepodaří dálniční síť dokončit ani do roku 2050. Na konci 90. Let však existovala představa, že vše bude dokončeno již v roce 2010.

Výstavba dálnic nejde podle plánu

Mluvčí NKÚ Václav Kešner se k situaci vyjádřil následovně "Tempo výstavby dálnic je velmi pomalé a v některých fázích přípravy se oproti předchozí kontrole ještě zpomalilo." Podle kontrol bylo mezi lety 2013 – 2017 zprovozněno v průměru pouhých 16 kilometrů za rok. Pokud má být vše dokončeno v roce 2050, znamenalo by to, že ročně je třeba postavit nejméně 25 nových kilometrů dálnic.

Dle šetření je neúnosně dlouhá příprava samotných staveb. Roky, které byly prověřeny, zahrnují konec vlády Petra Nečase, následně vládu Jiřího Rusnoka a také vládu Bohuslava Sobotky. V těchto letech výstavba příliš nepokročila. Co se týče posledního působení, tedy Dana Ťoka na postu ministra dopravy, nedošlo k výraznějšímu pokroku. Stále jsou tu problémy s rychlostí výstavby.

Hotovo mělo být již v roce 2010

Původní plán dokončení v roce 2010 je tak dnes naprostou utopií a ani nový termín, který je stanoven až na rok 2050, nevypadá příliš optimisticky. Současná vláda v demisi, nyní slibuje, že do čtyř let se podaří zprovoznit 110 kilometrů nových dálnic. To znamená 27,5 kilometru každý rok, jak ale uvádí NKÚ, reálně je možné dokončit 17 kilometrů ročně.

Dan Ťok tvrdí, že za tuto situaci může předchozí vláda Petra Nečase: „Pokud byla zastavená příprava a zahajování nových staveb dálnic, pak jsme v posledních čtyřech letech nemohli mnoho nových dálnic otevřít a soustředili jsme se hlavně na rozhýbání přípravy a zahajování nových staveb.“

Stavby zdržuje komplikovaná byrokracie

Největším problémem jsou neustálá napadání a odvolání účastníků zemního a stavebního řízení. Dokonalým příkladem budiž spolek Děti Země. „Příprava staveb dálnic ve fázi od získání souhlasného stanoviska k vlivům na životní prostředí (EIA) do vydání stavebního povolení trvala v průměru 13 let,“ uvedl Kešner. Příkladem je podle něj stavba D1 Říkovice–Přerov, kde bylo souhlasné stanovisko EIA vydáno roku 2000, ale dodnes nebylo ukončeno majetkoprávní vypořádání.

Pomoci by měla novela stavebního zákona, ta je aktuálně projednávána výbory Poslanecké sněmovny. Novinkou je takzvaná předběžná držba. Ta by státu umožnila zahájit výstavbu ještě předtím, než by byly vykoupeny a vyvlastněny pozemky pod dálnicí. U některých staveb by pak řízení vedl jeden specializovaný úřad.

Nicméně se ukazuje, že oproti dřívějším letům, znatelně zlevnila výstavba dálnic. V průměru došlo ke zlevnění o 55%. Jak dodává mluvčí NKÚ: „Vybudovat jeden kilometr dálnice stálo v letech 2013 až 2017 v průměru 152 milionů korun. To je přibližně o 190 milionů korun méně, než za kolik se stavělo v letech 2008 až 2012.“

Velkým pozitivem je, že se neprokázalo, že by dálniční stavby byly nějak výrazně nadhodnoceny či podhodnoceny. V tomto ohledu bylo vše v normě.